O mně

pomoc po porodu, pomoc v šestinedělí, laktační poradkyně Praha Středočeský kraj, lactation consultation Prague, postpartum help

Jmenuji se Elena Fišerová, žiji se svou rodinou v Praze a k práci poporodní duly a laktační poradkyně mě přivedlo mé vlastní mateřství, které ač bylo a stále je krásné, někdy přinášelo nové výzvy, které se čas od času měnily ve frustraci a smutek.

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, ponořila jsem se do samostudia přirozených porodů. Přečetla jsem desítky porodních příběhů, knížky o porodech a s mužem jsme chodili na předporodní kurz k Ivaně Königsmarkové.

Vše, co se týkalo zrození člověka, mě naprosto fascinovalo a pohltilo. 

Na konci března 2017 se v porodnici v Rakovníku, pouze za přítomnosti mého muže a naší porodní asistentky, narodila naše dcera. Porod byl na můj vkus dlouhý ale respektující. Byla jsem informovaná, připravená a věděla, co chci a co ne. Na oddělení šestinedělí jsem strávila jen jednu noc a pak jsme odešli ambulantně domů. 

A tady se začal psát příběh mé cesty k poporodní dule. 

Šestinedělí mě zaskočilo naprosto nepřipravenou.

Pocity absolutního štěstí se střídaly s pocity beznaděje. Dcera byla takzvaně neodložitelné miminko. Potřebovala neustálý kontakt. Buď se kojila, nebo spala, ale pouze vedle mě nebo na mě. V kočárku se jí nelíbilo, v šátku také moc ne. Občas to byl oříšek, dostat se vůbec z domu ven 🙂

V této situaci se jako domeček z karet sesypaly všechny mé představy o mateřství. Cítila jsem se skoro až podvedená. Ve filmech jsem vídala jen spokojené děti, které po nakrmení usnou v postýlce. Venku pak maminky s kočárky, jejichž děti také spinkali jako andílci.

O tom, že mateřství je fyzicky i psychicky náročná práce na plný úvazek, se prostě nikdo nezmiňoval.

A o tom, že to, co jsem zažívala já, je vlastně nám lidem přirozené, také ne.

Manžel mi byl velikou oporou, ale přeci jen, do práce chodit musel a já jsem tak byla často sama doma. Byla jsem úzkostná, cítila se sama a napadaly mně ošklivé myšlenky směrem k dceři. Dnes už vím, že myšlenky na ublížení vlastnímu dítěti má velké procento žen, jen se o tom nemluví, a proto mě to tenkrát tolik vyděsilo.

Úplně jednoduše mi chyběla společnost jiného dospěláka. Toužila jsem mít po svém boku někoho s nadhledem, kdo není zatížen hormony a nedostatkem spánku tak, jako my dva s manželem 🙂
Žena, která by mi rozuměla i beze slov. 
Ženu, která by mi dodala podporu a ujištění, že jsem v pořádku, že v tom nejsem sama. A hlavně, že nic netrvá věčně. 

Čím dál tím více jsem si uvědomovala, že takto to určitě nemělo být.

Že žádná žena by po porodu neměla trávit čas osamocená doma bez pomoci.

Začala jsem se více zajímat i o poporodní období a zrodil se nápad stát se poporodní dulou. Tento nápad mi pomohla uskutečnit Česká asociace dul, u které jsem absolvovala kurz pro poporodní duly.

O něco později se mi podařilo absolvovat a úspěšně zakončit certifikací kurz laktačního poradenství u organizace MAMILA, o.z.

Je mi blízké kontaktní rodičovství a spoustu praktických věcí jsme úspěšně zkoušeli s mojí dcerou.

Podporuji ženy v kojení svých miminek podle potřeb miminka, ve společném spaní, nošení v šátku nebo třeba bezplenkové komunikační metodě, tzv BKM.

Ze všeho nejvíce se snažím probudit v ženách schopnost naslouchat vlastním instinktům, mít důvěru v sebe. Protože příroda je moudrá a vybavila nás vším, co potřebujeme pro to, abychom mohly naslouchat svým dětem a naše společná cesta mateřstvím byla spíše posilující než vysilující.

Už od mala jsem nadšená čtenářka. Je spousta knih, které mě inspirovaly a potvrdily moje vnitřní pocity ohledně mateřství, porodu, šestinedělí a výchovy dětí.

Nejlépe se cítím v přírodě, v lese, u moře, na zahradě, na čerstvém vzduchu… 

S manželem máme spolu i naši krásnou dceru Áňu a pejska Árčího, který je čistokrevný Řek 🙂

Studovala jsem graphic design a moje nejnovější srdcová záležitost je focení. 
Kromě toho že ráda čtu, koukám i na filmy a seriály, cestuji a pěstuji a nadšeně objevuji neprošlapané životní cestičky.

Baví mě dívat se na svět ze všech možných úhlů pohledů. Je pro mě opravdu důležitý vzájemný respekt a pravidlo žij a nech žít.

poporodní dula, pomoc v šestinedělí, nošení dětí, kontaktní rodičovství

Knihy které mě inspirují

Znovuzrozený porod – Michel Odent

Hovory s porodní bábou – Jana Doležalová, Ivana Königsmarková

Slzy po porodu – Elisabeth Geisel

Mateřství aneb setkání ženy s vlastním stínem – Laura Gutmanová

Přestaňte být hodní, buďte sami sebou Thomas d’Ansembourg

Koncept kontinua – Jean Liedloffová

Vychováváme děti a rosteme s nimi – Naomi Aldort

Škola malého stromu – Forrest Carter

Ženy, které běhaly s vlky – Clarissa Pincola Estés

Praktický návod na kojení – Andrea Poloková

Zajímá vás, co přesně dělá poporodní dula?